Close

Udržitelné vs. neudržitelné materiály

Udržitelná móda je nejen o snížení spotřeby oblečení, o recyklaci či upcyklaci, ale o správné volbě udržitelných materiálů, ze kterých je oblečení ušito. 

Mnoho látek používaných v módním průmyslu se skládá z umělé hmoty, jsou plné chemikálií a při jejich výrobě jsou využívána fosilní paliva. Některé materiály se zase jako přírodní tváří, ale k označení “udržitelné” a “etické” mají velmi daleko. 

Pokud už si tedy musíte pořídit nové oblečení, jakým materiálům dávat přednost a jakým se naopak vyhýbat? Zde je od nás přehled o ekologičnosti a etičnosti jednotlivých textilních materiálů:

Konvenční polyester vs. recyklovaný polyester (rPet)

Polyester, nylon, spandex a akryl jsou syntetická vlákna získaná z ropy. U producentů módy velmi oblíbená, protože poskytují levnou a rychlou alternativu k přírodním vláknům. Podle Friends of Earth tvoří plasty přibližně 64% našich oděvů.

Jejich výroba je však energeticky velmi náročná. Na výrobu polyesteru se každým rokem spotřebovává dle časopisu Forbes 70 miliard barelů ropy. Při výrobě syntetických vláken se do atmosféry uvolňují nebezpečné toxiny a syntetické oblečení navíc není biologicky rozložitelné. Nylonové punčochy nebo spandexové legíny, které vlastníte, se mohou na planetě rozkládat klidně 200 let (zdroj Forbes).

Při praní oděvů ze syntetiky se do vody uvolňují tisíce plastových vláken. Filtrační systémy odpadních vod nejsou schopny tato malá vlákna zachytit a tak proudí do našich řek a oceánů. Forbes také uvádí, že 85% materiálu vyrobeného člověkem a uniklého do vody, tvoří právě plastová vlákna ze syntetických oděvů.

Recyklovaný polyester je vyráběný roztavením plastů, které by skončily na skládkách a jejich opětovnou přeměnou na polyesterová vlákna. Výroba recyklovaného polyesteru vyžaduje o 57% méně energie než výroba konvenčního polyesteru, tvrdí studie švýcarského federálního úřadu pro životní prostředí z roku 2017.

Wrap dodává, že recyklovaný polyester vyprodukuje o 32% méně emisí uhlíku než výroba původního polyesteru a snižuje naši závislost na ropě jako zdroji surovin. Pět plastových lahví poskytuje dostatek vlákna pro jedno extra velké recyklované polyesterové tričko.

Používání recyklovaného plastu v textilním průmyslu však neřeší základní problémy se samotným materiálem. I oděvy vyrobené z recyklovaného polyesteru uvolňují při praní mikroplasty, které končí v zásobách vody a jejich výroba spotřebovává více energie než přírodní vlákna.  Pokud již nějaký oděv ze syntetických vláken vlastníte, můžete pomoci odlehčit životní prostředí použitím sáčku Guppyfriend při praní. Sáček snižuje množství uvolněných vláken do vody a zároveň chrání vaše oblečení.

Konvenční kůže vs. plastová veganská kůže

Konvenční kůže je, jak je obecně známo, vyrobena ze zvířat a má značnou uhlíkovou stopu. Extinction Rebellion uvádí, že každoročně se usmrtí jedna miliarda zvířat na kůži, zatímco 85% světových kůží je opáleno chromem, což představuje nebezpečí nejen pro vodní systém, ale i pro pracovníky, kterým způsobuje kožní či respirační choroby nebo rakovinu. V Číně, Indii i Bangladéši jsou standardy ochrany životního prostředí i etických pracovních podmínek ignorovány. 

Veganská kůže je obvykle vyrobena z PVC nebo polyuretanu, což jsou plastová syntetická vlákna, která mají podobný dopad na životní prostředí jako polyester a nylon. S ohledem na tuto skutečnost nejsou plastové veganské kůže považovány za ekologickou alternativu. 

Spíše hledejte udržitelnou veganskou kůži například v podobě listů z ananasu, které se říká Piňatex.
Piñatex je vytvořen z celulózových vláken extrahovaných z ananasových listů. Jeho produkce je udržitelná, protože ananasové listy vznikají jako vedlejší zemědělský odpad, výroba vyžaduje málo vody a neprodukuje žádné škodlivé chemikálie. Ročně vznikne po celém světě přibližně 40 000 tun tohoto odpadu, které by bylo buď spáleno či ponecháno hnilobě.

Piňatex je udržitelnou alternativou, kterou lze využít pro výrobu oblečení, obuvi či kabelek nebo dokonce nábytku.

Kašmír vs. vlna alpaky

Ještě nedávno jsem považovala kašmír za udržitelný materiál, než jsem se dozvěděla, že za jeho výrobou stojí nadměrný chov koz. Jen pro představu – na výrobu jednoho svetru je zapotřebí čtyř koz.

Zdánlivě neškodné kozy však při spásání trávy často vytáhnou trávu i s kořeny a ta se přestane rozrůstat. Ve velkém měřítku to může vést k vážnému poškození půdy. Podle BBC news se mezi lety 1999 a 2019 počet koz v Mongolsku zvýšil téměř čtyřnásobně ze 7 milionů na dnešních 27 milionů. Bulgamaa Densambuu, výzkumný pracovník švýcarského projektu Green-Goldpro provedl v roce 2016 průzkum, který odhalil, že 65 % mongolských travních porostů bylo degradováno kvůli nadměrné pastvě kašmírových koz. 

Vlna alpaky

Vlna alpaky je považována za ekologičtější náhradu kašmírové kozy ze dvou hlavních důvodů:

  • alpaka produkuje dostatek vlny na výrobu 4-5 svetrů ročně, zatímco čtyři kašmírové kozy jsou schopné vyprodukovat kašmírovou vlnu na výrobu 1 svetru ročně
  • alpaky nepotřebují mnoho vody ani jídla, aby přežily a trávu spásají bez kořenů

Konvenční bavlna vs. organická bavlna

Bavlna je sice jednou z nejrozšířenějších rostlin na světě, pokud však není pěstována odpovědným způsobem, stává se jednou z nejnáročnějších a nejškodlivějších plodin pro životní prostředí. 

Bavlna je neuvěřitelně žíznivá a na výrobu jednoho bavlněného trička je potřeba podle Světového fondu na ochranu přírody přibližně 2 700 litrů. To značně zatěžuje místní vodní zdroje a může ohrozit celé zásoby vody. Produkce bavlny byla z velké části zodpovědná za úplnou dezertifikaci Aralského moře.

Zemědělci často používají hnojiva a pesticidy, aby zajistili ochranu bavlny před chorobami ohrožujícími výši produkce. Pokud nejsou tyto chemikálie řádně spravovány, vsakují se do půdy a do místních vodních systémů. To může vyvolat u místních nemoc či způsobit choroby.

Organická bavlna je naopak pěstována bez použití toxických pesticidů a hnojiv, se sníženou spotřebou vody a je dbáno na zajištění úrodnosti půdy. Pokud všechny body pro snížení dopadu na životní prostředí splňuje, získává ekologickou certifikaci.

Bohužel mnoho značek prezentuje své oblečení jako „organické“, aniž by bylo certifikováno. V některých případech může oblečení obsahovat pouze malé procento organické bavlny nebo může být skutečně vyrobeno z organické bavlny, ale poté bylo barveno toxickými chemikáliemi.

Pokud si chcete být jisti, že produkt je skutečně ekologický, zkontrolujte značku pro symbol Global Organic Textile Standard (GOTS), Symbol Association Soil nebo Symbol Organic Exchange.

Len

Způsob výroby konvenčního lnu znečišťuje vodní cesty a používá škodlivé chemikálie, avšak v mnohem menší míře než bavlna. V určitých prostředích může být len ​​pěstován zcela bez hnojiv a vysazen v oblastech, kde jiné plodiny nejsou schopny prosperovat.

Látka ze lnu má výhodu v tom, že je v zimě teplá a v létě chladná a celkově není náročná na údržbu. Len je biologicky rozložitelný – pokud jsou z procesu vynechány drsné chemikálie.

Hedvábí

Hedvábí je sice přírodním vláknem a může být pěstováno udržitelně, avšak často jeho produkce naráží na etický problém. Hedvábné vlákno je získáváno ze zakuklené larvy bource morušového do tzv. kokonu. Aby se nepřerušilo hedvábné vlákno je v tradičním chovu housenka ve stádiu kukly zahubena horkou vodou, která následně pomáhá rozvolnit slepená vlákna. 

Hedvábí lze však vyrobit i bez uvaření živých housenek. Na speciálních farmách se kokony zpracovávají až poté, co motýl kuklu bezpečně opustí. Opět je důležité sledovat, zda na obarvení tohoto přírodního materiálu nebyly použity toxické chemikálie.

Bambus

Bambus je odolná rostlina, která roste velmi rychle – až o 1 metr denně. K pěstování bambusu není zapotřebí pesticidů, hnojiv nebo jiných chemických produktů. S několika plodinami ročně vytváří bambus více kyslíku než jiné rostliny a omezuje erozi půdy. Proto je rostoucí bambus pro planetu prospěšný a zároveň je přirozeně organický. Mohli bychom bambus tedy zákonitě považovat za udržitelnou rostlinu, ale je tomu opravdu tak? 

Čína je stále jedinou zemí, která pěstuje bambus v komerčním měřítku, a protože se bambus stává stále lukrativnější plodinou, pěstitelé jej každoročně pěstují na stále stejném poli. To má za následek snížení biologické rozmanitosti, která může vést k nárůstu škůdců a tím pádem k nezbytnému použití pesticidů. Nezřídka se také stává, že zemědělci likvidují přirozené bambusové lesy a přeměňují je na bambusové plantáže. Pandy velké tak ztrácí své přirozené prostředí a dochází ke snižování jejich populace. Také výrobní proces bambusové textilie se neobejde bez chemie. Certifikace bambusu doposud neexistuje. Nelze tedy jednoduše poznat, zda byl celý výrobní proces například všeho bambusového trička etický a ekologický.
Navzdory tomuto negativnímu faktu je bambus v dodavatelském řetězci mnohem udržitelnější než bavlna nebo mnoho jiných komerčně dostupných alternativních tkanin.

Konopí

Za nás je konopí jednoznačně nejlepší volbou. Konopí jako textilní materiál získává stále větší popularitu a to je velmi pozitivní zpráva. Jedná se totiž o udržitelnou rostlinu, která rychle roste, nevyčerpává půdu a nevyžaduje pesticidy. Látka vyrobená z konopné rostliny je pevná, odolná a na rozdíl od umělých vláken nedráždí pokožku. Pokud není konopí obarveno zářivými chemickými barvami, jedná se o jeden z nejudržitelnějších materiálů v textilním odvětví.

Recyklovaná textilie

Recyklovaná textilie se skládá z použitých vláken, která byla rozložena a přeměněna na novou látku. Bohužel se dnes většina oblečení vyrábí z několika druhů materiálů a dnešní technologie není schopna materiály od sebe oddělit a recyklovat. Problém nastává i v případě jednodruhového oblečení, kdy nelze 100% materiálu znovu využít na produkt stejné kvality. 

Dle Centra pro podporu dovozu se v EU znovu použije přibližně 50% sebraného textilu (např. export do jiných zemí) a asi 50% je recyklováno, z čehož pouze 1% jde na výrobu nové oblečení. Přibližně 35% darovaného oblečení skončí jako průmyslové hadry. 

Zbytková látka

Jedná se o materiál, který zbyl od výrobců, vintage textilie nebo jakákoliv jiná nepoužitá textilie, kupovaná z druhé ruky. Většině výrobců oblečení vznikne při produkci oděvů malé množství látky, které již nevyužijí. Zbytkové role textilie mohou být zachráněny ze skládek, čímž se snižuje textilní odpad. 

Na Zemi bylo již vyrobeno tolik oblečení, že i kdyby se oděvní průmysl ze dne na den zastavil, ještě zhruba dalších 100 let bychom byli schopni oblékat celou světovou populaci. Přikláníme se k názoru hnutí Extinction Rebellion, které věří, že být skutečně šetrný k životnímu prostředí v módním průmyslu, znamená přestat čerpat zdroje k vytváření nových materiálů a místo toho znovu použít to, co již máme. Pokud je však pořízení nového oblečení nevyhnutelné, doporučujeme z uvedených materiálů nejvíce konopí, organický bambus, len a piňatex.

A na závěr naše rady na cestě k udržitelnému módnímu stylu: 

  • Zajímejte se o složení oděvu a certifikaci textilního materiálu
  • Nakupujte méně oblečení, za to kvalitní, které můžete dlouho nosit
  • Najděte svůj módní styl a nebudete potřebovat mnoho oblečení
  • Zamilujte se znovu do svého starého oblečení a zkuste mu dát třeba nový design
  • Zúčastněte se swapu na kterém vyměníte své oblečení za jiné
  • Nakupujte v second-handech

Tak jako se u potravin začínáme stále více zajímat o jejich složení a původ, měli bychom se stejně zajímat o původ a materiál našeho oblečení.

Až vás někdy opět chytne potřeba nákupní terapie, zkuste sáhnout raději pro udržitelných kouscích. Volbu oceníte nejen vy sami, ale i příroda. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.