Close

Report z “blešáku“ 

Už dlouho jsem měla v plánu navštívit vyhlášený bleší trh na Praze 9 (podle internetu největší v ČR). V neděli 16. října jsme se tedy na trhy konečně vydali a nelitovali jsme. Je to (a to nepřeháním) velký kulturní zážitek. Jak to všechno probíhalo a jak to také dopadlo, se dovíte v následujících odstavcích. Na konec přidám i pár tipů pro toho, kdo by “blešák“ rád zažil na vlastní kůži.

Bleší trh se nachází ve Vysočanech v ulici U Elektry, kam byl nedávno přestěhován z Kolbenovy. Podle pořadatelů má rozlohu 50 000m2, což ho prý dělá největším bleším trhem v ČR. Probíhá celoročně každou sobotu a neděli od sedmi do půl druhé. To jen tak pro představu, teď už ale k tomu, jak to probíhalo.

Před devátou ráno (přece jen je neděle, že) jsme vyrazili tramvají směr zastávka U Elektry. Během několika zastávek se tramvaj docela naplnila lidmi a téměř celá se vyprázdnila právě na zastávce, kde jsme měli vystoupit i my, a tak jsme se stali součástí davu nákupu chtivých spoluobčanů. Inu, aspoň jsme nemuseli složitě hledat cestu. Do areálu vede vybetonovaná příjezdovka, na které člověk brzy narazí na závory a pokladnu. Tam došlo k lehčímu nedorozumění – podala jsem totiž pánovi v okénku peníze s tím, že mu platím vstupné (20 Kč za osobu), jaké však bylo moje překvapení, když jsem po cestě od okénka uviděla turnikety. Nešlo mi to do hlavy – pánovi jsem zaplatila, leč nedostala žádné potvrzení a teď mám ještě házet peníze do turniketu? Vše nám ale vzápětí došlo – pán totiž jen rozměňuje peníze, které přijdou do turniketů. To potvrdilo i přepočítání vrácených peněz i cedule u vstupu. Tak tedy hurá dovnitř!

dsc_1951-1Areál protíná několik „ulic“, které jsou lemované stánky, až kam oko dohlédne (téměř). Na začátku je většina stánků velkých, tam prodávají lidé, kteří se takto živí – starožitníci, trhovci a dokonce i prodavači jídla a drogérie. Více vzadu mají místa lidé, kteří prodávají v menším objemu, a to povětšinou věci, které jim doma přebývají. Všude se handluje, dohaduje a klábosí, pravidelní návštěvníci se mezi sebou pravděpodobně znají. Člověk tu zaslechne zvláštní mix jazyků a přízvuků a někdy také různé pokusy, jak se dorozumět. Dá se tu toho sehnat opravdu spousta – od maskáčů nejrůznější provenience, přes pneumatiky, po staré promítačky, notebooky a další téměř už muzejní elektroniku. Nechybí ani knihy, gramofonové desky, oblečení, nádobí a spousta spousta dalšího.

dsc_1932-1Na začátku jsme zvolili taktiku projít trh rychlejším tempem a zastavit se jen pokud nás něco opravdu zaujme – jinak bychom tu strávili mládí (i tak nám trvalo asi dvě hodiny stánky obejít). Zboží je opravdu spousta a většina z toho je tak říkajíc odpad. Nejlepší je hned si nejdřív stanovit, za jakým účelem sem přicházíme, případně, co hledáme. Jinak totiž může člověk skončit s náručí plnou všeho možného (i nemožného a hlavně nepotřebného). Já jsem hledala nějaké součástky na výrobu bižuterie. Poštěstilo se mi už docela brzy, objevila jsem totiž stánek pána starožitníka, který měl obrovský výběr skleněných korálků a podobných věcí – převážně z jablonecké produkce. Dokonce se zdálo, že se v tomhle materiálu i docela vyzná, jelikož dokázal pojmenovat jednotlivé typy korálků (nebo si je prostě vymyslel, těžko posoudit).

dsc_1954-1Po tom, co jsem si chvíli vybírala, mě dokonce pozval, ať si jdu vybrat z dalších přepravek, které má ve stánku (zní to sice trochu podezřele, ale šla jsem). Nakonec jsem odešla se třemi většími sáčky různě velkých korálků, celkem za 200 korun. Cena by asi mohla být i nižší, ale nechtělo se mi smlouvat, protože to moc neumím. Kousek dál jsem pak našla stánek specializovaný na korálky a měli tam sáčky po dvaceti korunách, ale ty byly zas menší a ne tak pěkné. Další zářez jsem učinila ještě o něco dál v řekněme mobilním „sekáči“, kde mě na první pohled udeřilo (pouze obrazně) šedé flaušové pončo s velkými knoflíky, a to za pouhých 80 korun. Navíc mělo tu výhodu, že se nemusí nutně zkoušet – má univerzální velikost.

dsc_1947-1Nakonec jsme ještě zakoupili dva velké pytle nejmenovaných brambůrek po deseti korunách kus (a ano, byly prošlé, ale jen trochu). Takto obtěžkáni jsme procházeli dál kolem stánků a nestačili se někdy divit, co se tu prodává, nic už nás ale neoslovilo natolik, abychom si to koupili. To už jsme se ale stočili zpět k vchodu/východu a vyrazili na tramvaj, potkávajíce lidi obtěžkané taškami s nově nabytými věcmi. My jsme se tentokrát naštěstí drželi při zemi. Příště ale nejspíš posuneme naše „blešákové“ zkušenosti dál a zkusíme prodat nějaké přebytečné vybavení, abychom nastolili rovnováhu vesmíru. Mimochodem, je to také dobrý způsob, jak zachovat minimalistický způsob života, zbavit se nadbytečného, aniž bychom ho jen tak zbůhdarma vyhodili do popelnice. Na druhou stranu nákup na bleším trhu je vlastně převlečená recyklace, podobně jako při nákupu v „sekáči“ posíláme do dalšího kola to, co jiný nepotřebuje. Ve finále tu tedy máme pěknou win-win (vlastně win-win-win-win) situaci – prodejce je šťastný, zákazník je šťastný, pořadatel je ještě šťastnější oba předchozí dohromady a v konečném důsledku i životní prostředí má důvod k oslavě.

Pár tipů na závěr:

  • Trh leží kousek od zastávky U Elektry (tramvaje 8 a 25). Pokud ale hodláte prodat či koupit něco rozměrnějšího, je k dispozici velké parkoviště. Pořadatel dále na svém webu uvádí možnost kyvadlové dopravy z metra Hloubětín a zpět.
  • Trh je otevřen od sedmi ráno. Jako kupující není nutné chodit na sedmou, ale chtělo by to aspoň v rámci dopoledne. Jako prodávající je potřeba přijet už na začátek.
  • Je dovoleno používat obchodní taktiky jako smlouvání, ale osobně jsme nevyzkoušeli
  • Tak jako všude, kde je vyšší koncentrace lidí, doporučuji dávat pozor na osobní věci a na to, co si kde odkládáte. Ne, že bychom měli nějakou špatnou zkušenost, ale prevence je prevence.
  • Zakoupené oblečení je pro jistotu lepší pořádně vyprat. Mělo by sice být od prodejce vyprané, ale pro klid duše… Stejně tak je dobré umýt i ostatní zboží z druhé ruky.
  • Jak už bylo naznačeno, možnost prodávat je zde vcelku otevřená a dostupná. Podle pořadatele za malé prodejní místo zaplatíte 150 korun (nezahrnuje parkovné 70 korun za osobák). Takže si stačí přinést pouze nějakou plachtu a věci na prodej, které na ni vyskládáte.
  • Více info na webu pořadatele: http://www.blesitrhy.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.